Krvný tlak

7.4.2012 , Danica Deretić

krevni-tlak.jpg - kopie
krevni-tlak.jpg - kopie
Krvný tlak je tlak, ktorým pôsobí krv na stenu ciev. Krvný tlak každý človek potrebuje k životu, pretože má za úlohu neustále poháňať krv v našich cievach nielen ku tkanivám, ale tiež od tkanív späť ku srdcu. Správne hodnoty krvného tlaku sú určené hranicami, ktoré pokiaľ sú prekročené, tak hovoríme o vysokom, či nízkom krvnom tlaku.

Krvný tlak

Krvný tlak je tlak, ktorý vyvíja krv na stenu tepien pri jej prietoku obehovým systémom. Jedná sa o tlak vo veľkých tepnách, a preto sa mu tiež niekedy hovorí arteriálny krvný tlak. Tento tlak je možné merať pomocou tlakomeru, odborne tonometra. Hodnoty krvného tlaku kolísajú behom dňa a taktiež môžu byť ovplyvnené pohlavím, emóciami, či niektorými návykmi. Pokiaľ krvný tlak prekročí stanovené hranice, hovoríme o poruchách krvného tlaku. Tie môžu byť v zmysle jeho zníženia, či zvýšenia.

Srdce a krvný tlak

Ľudské telo sa skladá z mnohých systémov umožňujúcich každodenné aktivity. Jedným z týchto systémov je aj tzv. srdcovo-cievny systém. Jedná sa o súhrnný názov označujúci ako všetky cievy v tele, tak srdce. Jedná sa o uzavretý, na seba navzájom nadväzujúci systém trubíc, vo vnútri ktorých prúdi krv. Toto prúdenie zaisťujú sťahy srdca. Srdce teda funguje ako pumpa. Krvným tlakom nazývame tlak, ktorým pôsobí krv na steny srdca a ciev. Tento tlak sa v priebehu času významne mení a to jednak v závislosti na srdcových sťahoch, jednak v dôsledku napätia v cievnych stenách.

Normálna hodnota krvného tlaku

Hodnota krvného tlaku behom dňa prirodzene kolísa. Avšak bolo stanovené, že ideálnou hodnotou kvného tlaku u ľudí v produktívnom veku, meraného v kľude je 120/80 torr. Prvé číslo udáva tlak v cievnom systéme pri srdcovom sťahu, tzv. systole. Preto sa tiež nazýva tlak systolický. Druhé čislo udáva tlak v cievnom systéme v dobe uvoľnenia srdcového svalu, teda tzv. diastoly, a preto hovoríme o diastolickom tlaku. Je potrebné mať na pamäti, že túto hodnotu nenameriame zakaždým. Za normálny krvný tlak je považovaný tlak do 140/90 pri hornej hranici a do 110/65 pri hranici dolnej. U mladistvých a špeciálne u žien, býva krvný tlak prirodzene nižší. S postupujúcim vekom hodnoty krvného tlaku naopak stúpajú. Tiež hodnoty krvného tlaku pri fyzickej aktivite sú poznateľne vyššie.

Poruchy krvného tlaku

Krvný tlak je parameter, ktorý sa prirodzene mení behom dňa. Preto sa doporučuje jeho meranie zakaždým v rovnakú dobu. V prípade, že sa hodnoty krvného tlaku dostanú za určitú hranicu, či už v jeho systolickej alebo diastolickej časti, hovoríme o poruchách krvného tlaku. Pokiaľ krvný tlak klesne pod určenú hranicu, hovoríme o hypotenzii, alebo znížení krvného tlaku. Naopak pokiaľ nameriame hodnoty vyššie ako je stanovená hranica, hovoríme o hypertenzii, vysokom krvnom tlaku. Je nutné poznamenať, že obe formy sú patologickým stavom, ktorý je potrebné liečiť.

Vysoký krvný tlak

Vysoký krvný tlak, alebo hypertenzia, je jedným z najčastejších srdcovo-cievnych ochorení. S vysokým krvným tlakom sa lieči približne 20 % populácie. Stále však zostáva mnoho ľudí, ktorí o svojom ochorení nevedia a neliečia sa. Vysoký krvný tlak je vážny stav, ktorý svojim dlhodobým priebehom prispieva k vysokej úmrtnosti na srdcovo-cievne ochorenia. Krvný tlak predstavuje silu, ktorú krv kladie na steny krvných ciev pri svojom prietoku. Pokiaľ sú cievy nejakým spôsobom zúžené alebo menej poddajné, krvný tlak sa zvyšuje tak, aby mohla byť krv dopravená do všetkých orgánov ako za normálnych okolností. S rastúcou dĺžkou trvania ochorenia dochádza ku zmenám na všetkých orgánoch, predovšetkým na srdci, mozgu, či ľadvinách. Vysoký krvný tlak poškodzuje menšie cievy, čo v konečnom dôsledku vedie k infarktu, či mŕtvici. Normálne hodnoty krvného tlaku sa pohybujú v rozpätí 110/65 torr pri spodnej hranici a 140/90 torr pri hranici hornej. O vysokom krvnom tlaku hovoríme vtedy, keď

Příčiny vysokého krvného tlaku

Vysoký krvný tlak je ochorením, ktoré postihuje ako mladé, tak staršie osoby a nesie so sebou množstvo komplikácií. Existujú dva typy vysokého krvného tlaku, ktoré sa rozlišujú predovšetkým podľa píčiny. Tými sú primárna a sekundárna hypertenzia.

Primárny vysoký krvný tlak

Primárny vysoký krvný tlak postihuje približne 90-95% všetkých ľudí trpiacich touto chorobou. Odborne sa mu hovorí tiež idiopatická hypertenzia, čo znamená, že nie je známa príčina vysokého krvného tlaku. Obvykle sa vyskytuje u ľudí medzi 35-45 rokom života a vzácne sa môže objaviť aj v detstve. Príčin vzniku primárneho vysokého krvného tlaku je pravdepodobne viac, kedy sa uvažuje o spolupôsobení genetických vplyvov, vplyve rasy a pohlavia. Ženy bývajú touto chorobou postihnuté častejšie. Z vonkajších vplyvov na vznik ochorenia sa uvažuje hlavne o strese, nadmernej konzumácii alkoholu, fajčení, nedostatku pohybu, nezdravej strave bohatej na tuky a prílišnom solení pokrmov.

Sekundárny vysoký krvný tlak

Sekundárny vysoký krvný tlak postihuje približne 5-10% všetkých ľudí trpiacich týmto ochorením. Objavuje sa v mladšom veku a príčinou sú iné ochorenia, ktorými jedinec trpí. Typicky ide o ochorenia ľadvín, ochorenia ľadvinných tepien, ochorenia nadľadvín, cukrovku, choroby srdca či depresie. Preto je potrebné sa pri liečbe zamerať predovšetkým na tieto ochorenia.

Prejavy vysokého krvného tlaku

Napriek tomu, že je vysoký krvný tlak nebezpečný, vzniká nepozorovane a predovšetkým bezbolestne. Preto mnoho ľudí nevie, že týmto ochorením vôbec trpí. Väčšina ľudí po mnoho rokov nevykazuje žiadne problémy. Pokiaľ sa klinické príznaky prejavia, ide skôr o necharakteristické príznaky ako bolesti hlavy, krvácanie z nosa, nekľud, únava závrate, búšenie srdca, pocit tlaku na spánkoch, alebo šum v ušiach. Môžu sa objaviť aj poruchy spánku..

Následky vysokého krvného tlaku

Pokiaľ sa vysoký krvný tlak nelieči, postupom času sa vyvíjajú rôzne orgánové zmeny. Príznakom býva dušnosť, bolesti na hrudi, poruchy videnia, citlivosti, či prekrvenia mozgu. Vysoký krvný tlak poškodzuje cievy, čo môýe viesť ku krvácaniu do mozgu, mozgovej cievnej príhode, ischemické chorobe srdcovej, či infarktu myokardu. Pri poškodení ciev v oku môže vzniknúť porucha videnia až slepota a pri postihnutí ciev v ľadvinách dochádza k ľadvinovému zlyhaniu. V neposlednom prípade môže vysoký krvný tlak viesť k srdcovému zlyhaniu. Niekedy sa môžeme stretnúť aj s tzv. hypertenznou krízou, prejavujúcou sa veľkými bolesťami hlavy, kŕčmi, nevoľnosťou a vracaním. Tlak v tomto prípade dosahuje aj hodnôt nad 220/110 torr a ohrozuje pacienta na živote.

Diagnostika vysokého krevního tlaku

K diagnostice vysokého krevního tlaku dochází nejčastěji náhodně při preventivních prohlídkách. Diagnostika vysokého krevního tlaku spočívá v jeho změření pomocí tonometru, tedy tlakoměru. Dnes se používají tlakoměry rtuťové či digitální. Manžeta tonometru se přikládá na paži, která by měla být uvolněná. Při naměření hodnoty vyšší než 140/90 torr je vhodné měření opakovat, aby se předešlo vlivu tzv. syndromu bílého pláště. Ten spočívá v přílišném strachu pacientů z lékařů a z toho důvodu dochází u nich ke zvýšení krevního tlaku. Vysoký krevní tlak je tak pouze přechodný a vzniká tedy na psychickém podkladě.

Léčba vysokého krevního tlaku

Vysoký krevní tlak je stav, který je nezbytné léčit. V zásadě bychom léčbu vysokého krevního tlaku mohli rozdělit na dvě velké skupiny, na konzervativní a farmakologickou.

  • Konzervativní léčba spočívá v tzv. režimových opatřeních. Jelikož lidé trpící vysokým krevním tlakem mají často nadváhu, je nezbytným krokem snížení tělesné hmotnosti. Rovněž je potřebná změna jídelníčku ve smyslu snížení příjmu tučných jídel a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny. Pacienti trpící vysokým krevním tlakem by měli zcela přestat pokrmy solit. Důraz je třeba dát i na pravidelnost příjmu potravy. Dále je třeba vyhýbat se kouření, konzumaci alkoholu a stresovým situacím. Naopak se doporučuje pravidelný pohyb.
  • Farmakologická léčba spočívá v pravidelném užívání léků, které různými mechanismy snižují vysoký krevní tlak. Jedná se o léky z různých skupin, které působí jiným mechanismem, ale všechny vedou ke stejnému výsledku a to snížení tlaku. Užívají se tzv antihypertenziva, mezi které patří diuretika, blokátory kalciových kanálů, ACE- inhibitory a beta-blokátory. Nejčastěji se však volí kombinace léků z výše uvedených skupin. Je třeba si uvědomit, že farmakologická léčba bývá doživotní. V případě vysokého krevního tlaku způsobeného jiným onemocněním, je základní metodou léčba právě tohoto onemocnění.


Prevence vysokého krevního tlaku

Vysokým krevním tlakem může být ohrožen každý člověk bez ohledu na věk či pohlaví. Větší pozornost by svému zdraví měli věnovat hlavně lidé, u kterých se v rodině vysoký tlak vyskytuje. Dále je větší riziko vysokého krevního tlaku u mužů nad 55 let, u žen nad 65 let a po menopauze, u lidí s nadváhou, s nízkou fyzickou aktivitou, kuřáků a také u lidí s vysokou hladinou cholesterolu a cukrovkářů. Prevence vysokého krevního tlaku spočívá ve změně životosprávy, omezení příjmu soli a tučných jídel, omezení nadměrného příjmu alkohol a kouření. Základní preventivní metodou vysokého krevního tlaku je i pravidelná fyzická aktivita. Nezbytné jsou však i pravidelné preventivní prohlídky u lékaře, vedoucí k včasné diagnóze nemoci a následném sestavení plánu léčby.

Nízký krevní tlak

Tlak krve představuje tlak krve uvnitř cévy působící na její stěnu. Pod tímto tlakem krev proudí cévami. Hodnoty normálního krevního tlaku se pohybují v rozmezí 110/65 torr a 140/90 torr. Pokud opakovaně naměříme tlak nižší než uvedená spodní hranice, mluvíme o nízkém krevním tlaku, odborně hypotenzi. Nízký krevní tlak se může vyskytovat jak u zdravých mladých lidí, tak u starších osob, u kterých bývá známkou nějakého onemocnění. Dlouhodobě probíhající nízký krevní tlak je nezbytné léčit z důvodu možného rozvoje řady komplikací.

Příčiny nízkého krevního tlaku

Nízký krevní tlak,odborně hypotenze, je opakovaně naměřená hodnota tlaku nižší než 110/65 mmHg. Podle příčin nízkého krevního tlaku rozlišujeme dva typy hypotenze, primární a sekundární nízký krevní tlak.

Primární nízký krevní tlak

Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny a touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. To se vysvětluje možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Tento typ nízkého krevního tlaku se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí své nositele nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.

Sekundární nízký krevní tlak

Sekundární nízký tlak je takový, který má známé příčiny. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav nazývaný ortostatická hypotenze.

  • Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu, či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a projevuje se pády a zvýšenou nemocností. Zde je příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus.
  • U některých pacientů poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
  • Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny, či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na metabolismus celého organismu. Projevem snížené funkce štítné žlázy je také nízký krevní tlak. Nadledviny rovněž produkují řadu hormonů účastnících se regulace krevního tlaku, například adrenalin. Jeho nedostatek a samozřejmě i nedostatek dalších hormonů nadledvin způsobí neschopnost organismu reagovat na stres zvýšením tlaku, což může vést až ke smrti jedince.
  • Dalšími stavy vedoucí k nízkému krevnímu tlaku jsou krvácení, popáleniny, úporné zvracení či průjem, těhotenství, rekonvalescence po nemoci při dlouhodobém ležení, horko či kuřáctví marihuany.
  • Nejzávažnější příčinou nízkého krevního tlaku je šok. Šok může vznikat na základě různých příčin. Rozvíjí se při krvácení, při popáleninách, zhmoždění celého těla, při akutním zánětu slinivky břišní, akutním infarktu myokardu, při plicní embolii, otravách, těžkých infekcích, při nepřiměřených alergických reakcích a mnoha dalších život ohrožujících stavech.

Projevy nízkého krevního tlaku

Projevy nízkého krevního tlaku jsou v zásadě nespecifické, což znamená, že se mohou vyskytovat i u řady dalších onemocnění. Nízký krevní tlak se u některých lidí nikterak neprojeví a pak takoví pacienti ani nevědí, že tímto stavem trpí. Mezi projevy nízkého krevního tlaku patří únava, spavost, bolest hlavy, bledost, zhoršené soustředění, zimomřivost a studené končetiny. V těžších případech se nízký krevní tlak může projevit i závratěmi, mžitky před očima, studeným potem, celkovou nevolností a krátkodobou ztrátou vědomí.

Komplikace nízkého krevního tlaku

V důsledku nízkého krevního tlaku dochází rovněž k nižšímu prokrvení orgánů. Některé z nich jsou na tento stav velice citlivé a proto může dojít například až ke krátkodobé ztrátě vědomí. To může vést k různým pádům a úrazům. Rovněž významné kolísání krevního tlaku, tedy s výkyvy normálního a nízkého krevního tlaku, vedou častěji k cévní mozkové příhodě, demenci a dalším poruchám mozku. Dlouhodobě neléčený nízký krevní tlak může vést k selhání některých orgánů, jako je srdce, ledviny, nebo mozek.

Diagnostika nézkého krevního tlaku

Diagnostika nízkého krevního tlaku spočívá v pečlivé anamnéze se zaměřením na výskytu tohoto stavu v rodině a na klinických příznacích, které pacienta obtěžují. Nezbytnou vyšetřovací metodou vedoucí ke stanovení diagnózy nízkého krevního tlaku je jeho opakované měření pomocí tonometru, tedy tlakoměru. Krevní tlak se měří vleže, vsedě a ve stoje. Tak je možné zaznamenat vliv gravitace na krevní tlak. Rovněž je možné pacienta indikovat k tzv. Holterovské monitoraci. Jedná se o připevnění monitoru k tělu pacienta, který zaznamenává a měří krevní tlak v průběhu 24h. Pacient si současně zapisuje veškeré aktivity, které v průběhu tohoto dne podstupoval a údaje doplní časem. Lékař tak může záznam z Holterovského měření porovnat s případnými aktivitami pacienta a posoudit vzájemnou souvislost.

Léčba nízkého krevního tlaku

Léčba nízkého krevního tlaku připadá v úvahu v případech, kdy pacient pociťuje některé z projevů. U zdravých lidí bez příznaků nemá smysl nízký krevní tlak léčit. Léčba dlouhodobě nízkého krevního tlaku je nutná z důvodu rozvoje možných komplikací a selhání orgánů. Léčba nízkého krevního tlaku se rozděluje na léčbu konzervativní a farmakologickou.

Konzervativní léčba nízkého krevního tlaku

Konzervativní léčba nízkého krevního tlaku spočívá především v dodržování režimových opatření. Osobám s nízkým tlakem prospívá pravidelné cvičení, jako je například plavání, vyvarovat se rychlým změnám polohy ve smyslu pomalého vstávání ze sedu či lehu. Doporučuje se také používání elastických punčoch nebo bandáží dolních končetin, podporujících návrat krve zpět k srdci. Rovněž je vhodné více solit stravu a dostatečný pitný režim. Pacientům s nízkým krevním tlakem se doporučují tako kofeinové nápoje, jako je káva či černý čaj.

Farmakologická léčba nízkého krevního tlaku

Farmakologická léčba nízkého krevního tlaku spočívá v podávání léčiv, které ovlivňují stěnu krevních cév a vedou k jejich zúžení a tím ke zvýšení krevního tlaku. V rámci farmakologické léčby je nutné především léčit základní onemocnění, které nízký krevní tlak způsobuje. Ten je tak totiž pouze následkem jiného onemocnění a proto by samotné zvyšování krevního tlaku nevedlo k odstranění příčiny.

Prevence nízkého krevního tlaku

Prevence nízkého krevního tlaku spočívá ve vyhýbání se faktorů, které mohou vést k tomuto stavu. Jedná se například o pomalé vstávání z lehu či sedu, doporučuje se dostatek pohybové aktivity či dostatečný příjem tekutin. Prevencí nízkého krevního tlaku může být i pití kávy a černého čaje, není však vhodné tyto nápoje pít velice často, jelikož by mohly mít opačný účinek.

Vložiť príspevok:

Vážení čitatelia, o vaše názory veľmi stojíme. Chceme, aby ste sa u nás cítili dobre, preto diskusiu strážime a príspevky, ktoré sú v rozpore s Kódexom diskutéra mažeme.




Email